Tradiční pohled na obezitu ji chápe jako metabolickou poruchu způsobenou nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie. Současné výzkumy poukazují na složitější souvislosti – obezita je výsledkem interakce genetických faktorů, ať už vzácných či běžných, které jsou navíc ovlivňovány vnějším prostředím.
Obezita patří mezi nejzávažnější zdravotní problémy současnosti. V České republice se s nadváhou nebo obezitou potýká přes 60 % dospělé populace. Její výskyt celosvětově roste napříč všemi věkovými skupinami a přináší s sebou řadu komplikací – od cukrovky 2. typu, přes srdečně-cévní onemocnění až po psychické potíže.
Přestože podíl dědičnosti na rozvoji obezity činí až 80 %, přímá genetická souvislost byla prokázána pouze u 10 % velmi obézních jedinců. Je tedy zřejmé, že do procesu rozvoje obezity vstupuje řada dalších hráčů, především vliv prostředí. Tento článek se zaměří na propojení genetiky a vnějších faktorů a na to, jak dohromady ovlivňují vznik a rozvoj obezity.
>> 6 ONLINE KONZULTACÍ PRO REDUKCI VÁHY SE 100% GARANCÍ VRÁCENÍ PENĚZ <<
Geny související s rozvojem obezity ovlivňují například rychlost metabolismu, chuť k jídlu, sklony k ukládání tuků nebo regulují pocit hladu a sytosti. Mezi tyto specifické geny patří např. LEP (kódující leptin), LEPR (kódující receptor leptinu) nebo FTO (kódující tzv. Fat mass and obesity associated protein).
Přestože existují případy, kdy obezita vzniká v důsledku mutace jediného genu, kdy se jedná o tzv. monogenní obezitu, u většiny obézních jedinců jde o tzv. polygenní obezitu, kdy má na její rozvoj vliv více genů exprimovaných zejména v mozku, v oblasti hypotalamu.
Ze studií vyplývá, že ačkoliv jsou oba typy obezity spojeny se změnami v mozkových funkcích, podílející se mechanismy se pravděpodobně liší: zatímco u monogenní obezity je narušen regulační okruh chuti k jídlu v hypotalamu, což vede k nadměrnému příjmu potravy, u polygenní obezity převažují poruchy příjmu potravy spojené s odměňováním, závislostí na jídle a zvýšenou citlivostí na vlivy okolního prostředí.
Relativně novou dimenzí genetiky v kontextu obezity je oblast epigenetiky, kdy vlivy vnějšího prostředí mohou způsobovat změny v genové expresi, aniž by změnily genetický kód. Dochází tedy ke změně funkce genů, aniž by byla pozměněna jejich struktura. Epigenetické změny způsobené např. nevhodnou stravou, stresem, nekvalitním spánkem nebo znečištěním mohou ovlivnit, které geny se aktivují a jak silně. To znamená, že i dědičné sklony k obezitě se mohou v závislosti na životním stylu buď projevit, nebo zůstat „neaktivní“.
Řadu vnějších vlivů můžeme jen velmi málo jako jednotlivci ovlivnit, např. sluneční záření, znečištění měst, hluk nebo dopravní infrastrukturu. V jednom z minulých článků jsem zmiňovala vliv tzv. obezogenů v prostředí. V článku se mimo jiné dočtete o jaké látky se jedná a jaké podniknout kroky, abychom se obezogenům vystavovali co nejméně.
Na druhou stranu toho ale není málo, co ovlivnit můžeme. Můžeme se chovat a rozhodovat tak, abychom naše fyzické i duševní zdraví podpořili.
Žijeme ve společnosti, která spíše podporuje rozvoj obezity. Řešení však stále z velké části zůstává na samotných jednotlivcích. Proto je nezbytné jít neustále, ať preventivně nebo už v reakci na problém s váhou či přidružené zdravotní problémy, proti společenskému tlaku.
Rozhodněme se tedy nenechat se strhnout:
>> 6 ONLINE KONZULTACÍ PRO REDUKCI VÁHY SE 100% GARANCÍ VRÁCENÍ PENĚZ <<
Rozvoj obezity je plíživý. Dopřejete si přeci jen dortík po obědě, sem tam si koupíte sladkou limonádu. Taky se vám vlastně nechce moc na procházku, nakoupeno přeci máte. Nákup vám přivezli předchozí den. Venku počasí nestojí za nic a vlastně něco chcete dodělat na počítači do práce…Jednoho dne stoupnete na váhu a zjistíte, že ručička ukazuje o 10 kg víc než před pár měsíci.
A proč vlastně dnes píšu o obezitě? Již v minulých článcích, např. zde, zde nebo zde, jsem zmiňovala změny ve střevní mikrobiotě, které díky obezitě vznikají a stejně tak tyto změny mohou podpořit rozvoj obezity. Cesta proti společenskému proudu vstříc zdravému životnímu stylu je tak společným jmenovatelem boje jak s nerovnováhou střevní mikrobioty, tak i obezity.
Přestože mají geny vliv na to, jak je naše tělo náchylné k obezitě, vnější faktory jako strava, pohyb a životní styl jsou rozhodující pro to, zda se genetické predispozice skutečně projeví.
Pokud se Vás nadváha či obezita týká, otočte kormidlo proti proudu. Pravda je, že často víme, co bychom měli jíst a čemu bychom se měli spíše vyhnout, víme, že bychom měli dostatečně spát a nebýt moc ve stresu. Přesto se nám to často ne moc dobře daří.
Důvodem může být to, že to prostě nějak nejde skloubit všechno dohromady s každodenním životem. A já vám garantuji, že jde!
Nejde to HNED a nejde to hned VŠECHNO. Na této cestě ale mohu být Vaší oporou.
Konkrétní tipy, jak postupovat včetně TAHÁKŮ, které si můžete snadno vytisknout a mít je kdykoliv na očích, najdete v e-booku Respektuj svůj mikrobiom.
Pokud raději upřednostňujete osobní vedení a podporu, nabízím NOVĚ
>> 6 ONLINE KONZULTACÍ PRO REDUKCI VÁHY SE 100% GARANCÍ VRÁCENÍ PENĚZ <<
Více informací najdete ZDE.
Publikaci výzkumu, která byla zdrojem pro tento článek najdete zde.