Kůže je orgán o ploše asi dvou metrů čtverečních. Po těle máme oblasti kůže s rozdílnými vlastnostmi – suché, vlhké (podpažní jamky) nebo mastné (oční víčka). Už toto samo o sobě nás přivádí k tomu, že se tyto oblasti budou lišit například v pH nebo v osídlení mikroby.
Jako každá část našeho těla i pokožka má svůj vlastní mikrobiom, který je klíčový pro udržování rovnováhy a pro její ochranu před patogeny. Mikrobiologické osídlení kůže ovlivňuje to, jak naše pleť reaguje na různé vnější vlivy. Hraje takt roli v prevenci nebo rozvoji kožních nemocí. Nerovnováha mikrobiomu na pokožce (dysbióza) může vést k rozvoji problémů, jako jsou akné, atopický ekzém, seborrea nebo alopecie (nadměrné vypadávání vlasů).
Na první pohled se to nezdá, ale největším orgánem, který přichází do styku s vnějším prostředím je právě střevo. Jeho povrch je až 100x větší než povrch kůže. Jak kůže, tak právě i střevo, jsou místa, která se setkávají s různými antigeny z prostředí. Střevo, stejně jako kůže, tedy vytváří bariéru, která chrání vniknutí patogenů z prostředí dále do těla. Ve střevě jsou přítomné kromě střevních buněk také specializované imunitní buňky, které sídlí v tzv. GALT oblastech (z angl. gut associated lymphoid tissue), a jsou významné právě pro svou funkci regulace imunity.
Kromě jiných dalších buněk jsou také střevní epitel a imunitní buňky producenty tzv. antimikrobiálních látek. Jedná se o látky (např. defensiny), které se podílejí na integritě střeva, tedy chrání střevo před průnikem cizorodých nežádoucích látek, včetně bakterií a jejich částí nebo metabolitů, do krevního oběhu a jejich transport do dalších částí těla.
Střevní a kožní mikrobiom jsou navzájem propojené a vzájemně ovlivňují zdraví pokožky, i když se nacházejí v odlišných prostředích. Výzkumy ukazují, že stav střevní mikroflóry může přímo ovlivnit zdraví pokožky jednak cestou imunologickou (imunitními působky, např. interleukiny), neurologickou (neurotransmietery, např. dopamin, serotonin) nebo hormonální. Na produkci všech těchto působků se významně podílí právě střevní mikrobi.
Například neurotransmiter GABA (gama-aminomáselná kyselina) má vliv na tvorbu kožního kolagenu a tím ovlivňuje pružnost kůže. Dopamin se účastní regulace růstu vlasů.
Atopický ekzém je chronické zánětlivé kožní onemocnění, které se vyskytuje asi u 15-30 % dětí a 1-3% dospělých. Typickou bakterií, která je s atopickým ekzémem nejvíce spojována je Staphylococcus aureus, která se na kožních lézích vyskytuje ve zvýšené míře. Kožní bariéru narušuje produkcí toxinů a proteáz, díky nimž je narušena integrita kůže a dochází k vysychání a praskání kůže a jejímu svědění.
Není to ale jediný mikrob, který se rozvoje atopického ekzému účastní. Obecně dochází na kůži k nějaké nerovnováze, tedy nejen ke zvýšené produkci, ale také naopak ke snížení nebo dokonce absenci jiných prospěšných mikrobů. Píšu záměrně mikrobů (ne jen bakterií), protože je pro mikrobiální rovnováhu kůže nezanedbatelný vliv hub (na kůži např. Malassezia) nebo virů.
Běžně se pro léčbu atopického ekzému používají lokální protizánětlivé, změkčovací masti většinou s obsahem kortikosteroidů a lokální inhibitory kalcineurinu. V závažnějších formách se užívá fototerapie či systémová léčba. Poměrně nově je dostupná biologická léčba na principu JAK inhibitorů, která je již hrazena i některými zdravotními pojišťovnami.
Zatímco my jako lidé jsme geneticky z více než 99 % procent stejní, naše mikrobiomy se z cca 90 % liší! Tato geneticky odlišná masa způsobuje, že každý z nás má velmi odlišné reakce na vnější vlivy.
Nehledě na to, že žijeme v různých podnebích, geografických oblastech, hygienických podmínkách, s nebo bez domácích mazlíčků, různě se stravujeme, máme různé pohybové a spánkové návyky, jsme jinak často a jinak intenzivně ve stresu, dostáváme do těla různé látky (toxiny, léky) atd. atd.
To a mnohem více se ještě dozvíte v nedávném rozhovoru s Annou Matouškovou, která se specializuje na léčbu atopického ekzému u dětí úpravou stravy (eliminační dietou). Ke shlédnutí zde:
Jak už bylo výše zmíněno, přítomnost zánětu úzce souvisí s propustností střeva (narušenou střevní bariérou). Většina z nás se při rozsevu vyrážky nebo ekzému zaměří na použitý prací prášek a další látky, které nejspíš přichází do přímého kontaktu s kůží.
Nicméně připomeňme si, že největší orgán, který s prostředím přichází do styku, je střevo. Možná je tedy na čase přesměrovat svou pozornost tam. Jak se střevní nerovnováha může projevit na kvalitě naší kůže jsem nastínila výše.
Možná vám to zní dost obecně, nebo máte pocit, že to všechno děláte, ale pořád nevidíte zlepšení? Možná už jste unavení zkoušením mastí, koupelí a vůbec už vás nebaví to řešit, natož tak se neustále škrábat!
V tomto článku zazněla obecná doporučení pro zdraví střeva a posléze i kůže. Konkrétní kroky JAK toho dosahovat, jak zvýšit diverzitu a stabilitu střevního mikrobiomu vám vřele doporučuji e-book Respektuj svůj mikrobiom, v kterém se rozepisuji o každém pilíři zdravého mikrobiomu zvlášť. E-book obsahuje v závěru každé kapitoly „taháky“, které vám pomohou prakticky v každodenním životě.
Pro konkrétnější nasměrování a řešení vaší jedinečné situace je nicméně potřeba systematicky postupovat krok za krokem. Abyste na to nebyli sami a netápali v informacích, které kolují internetem, vám doporučuji konzultace, kde společně můžeme nastavit kormidlo a podnikat kroky ke zlepšení přímo vašich problémů.
Okénko pro nejmenší… Jelikož atopickým ekzémem trpí nejčastěji děti, zmíním ještě okénko o kojení. Kojení je ta nejlepší ochrana pro miminko a pro vývoj jeho imunitního systému. Samozřejmě ne každá maminka může kojit. V takovém případě je na trhu nespočet umělých mlék. Umělá mateřská mléka běžně obsahují tzv. galaktooligosacharidy mateřského mléka (GOS), které tvoří většinou jedinou složku vlákniny v těchto typech umělých mlék. Nejmodernější umělá mléka obsahují kromě GOS také další nestravitelnou vlákninu, např. 3-galaktosyllaktózu (3-GL), 2-fukosyllaktózu (2-FL) nebo lakto-N-neotetraózu (LNnT). Pokud tedy řešíte ekzémy u malých dětí, které nemohou být z jakéhokoliv důvodu kojeny, doporučuji poohlédnout se po umělém mléku obsahující tyto další složky nestravitelné vlákniny. |
Publikace výzkumů, které byly zdrojem pro tento článek najdete v odkazech níže: