Gluten free

Sojové mléko do kávy místo mléka kravského, dezert bez cukru a tak dále. Dnes je to moderní a vlastně i dostupné. Potravinářský průmysl dnes nabízí nespočet možností a variant výrobků, které bychom si před pár lety ještě nedovedli vůbec představit! To nám dovoluje s alternativními potravinami a dietními směry experimentovat.

Lidé, kteří se zajímají o zdravou výživu, často vyhledávají „free“ výrobky,

ať už se jedná o gluten free, lactose free nebo sugar free. Proč je tomu tak? Dává to smysl? Je to zdraví prospěšný přístup? V dnešním článku se zaměřím na potraviny „gluten free“.

Jsou dvě možnosti, kdy je zcela v pořádku vyhledávat gluten free výrobky, ba dokonce je to nezbytné. Jedná se o případy, kdy Vám byla buď diagnostikována celiakie, nebo trpíte nesnášenlivostí lepku.

Velmi okrajově bych si dovolila téma celiakie trochu rozvést. Dříve jsme se domnívali, že se celiakie omezuje jen na poškození střeva, tedy projevuje se zažívacími problémy. Nicméně dnes už víme, že celiakie je autoimunitní onemocnění, které se projevuje na celkovém stavu imunitního systému a může se tedy projevovat velmi nespecificky i jinak než zažívacími problémy, například opakovanými infekty v ústech (afty), chudokrevností, bolestmi hlavy nebo depresí. (Jak souvisí střevní mikrobiota s rozvojem deprese se můžete dočíst zde).

V případě dlouhotrvajících nespecifických zdravotních problémů je tedy vhodné pomyslet na celiakii i při absenci příznaků v zažívacím traktu. Dnešním cílem nicméně není zabývat se dopodrobna detaily o původu a průběhu tohoto onemocnění.

Celiakii, tak i nesnášenlivost lepku je nutné řešit bezlepkovou dietou. V případě celiakie je nutné dodržovat bezlepkovou dietu trvale po celý život, zatímco v případě nesnášenlivosti lepku je možné, že po nějaké době budete moci lepek do diety znovu zařadit.

Co se týká střevního mikrobiomu u celiaků, jedna z nejrelevantnějších studií v této oblasti poukazuje na snížení počtu prospěšných bakteriálních rodů Bifidobacteria a Lactobacilli a relativní nárůst oportunních lidských patogenů. K podobným výsledkům došly i další studie. Zajímavé je to, že složení střevní mikrobioty celiaků dodržujících bezlepkovou dietu minimálně dva roky bylo srovnatelné se zdravými kontrolami. To naznačuje, že

při dodržování bezlepkové diety může být střevní mikrobiota celiaka normalizována.

Bez ohledu na výše zmíněná onemocnění si v poslední době všímám, že bezlepkové potraviny vyhledávají i zdraví jedinci v rámci trendu, životního stylu nebo osobní image. Ať tak či tak, ráda bych na tomto místě diskutovala o tom, proč bezlepková dieta pro zdravé lidi nemusí být prospěšná jak z pohledu celkového zdraví, tak i z pohledu zdravého střevního mikrobiomu.

Bezlepková dieta je zpravidla chudší na vlákninu

z důvodu nutné restrikce celozrnných obilovin. Lidé, kteří tuto dietu z jakéhokoliv důvodu drží, by měli dbát na dostatečné zastoupení vlákniny ve stravě, která působí jako prebiotikum. Při bezlepkové dietě je tedy vhodné obiloviny nahrazovat pseudoobilovinami (pohanka, quinoa, amarant), které jsou přirozeně bezlepkové a zároveň bohaté na vlákninu. Pro splnění doporučené denní dávky vlákniny je obzvláště důležitý dostatek ovoce, zeleniny a luštěnin.

Bezlepkové mouky a pečivo téměř zpravidla obsahují mnohem vyšší obsah škrobů a kromě toho také množství přídatných látek pro zachování vhodné textury typické pro lepkové pečivo, které v běžném pečivu a vstupních surovinách nenajdete. Bezlepkové potraviny bývají mimo jiné i mnohem více procesované, což poznáte i na jejich dlouhé expirační době. Balený bezlepkový chleba vydrží třeba i  4 měsíce! V případě, že se ale stravujete přirozeně bezlepkově, tedy upřednostníte brambory nebo rýži před těstovinami nebo knedlíkem, tento aspekt řešit nemusíte.

Kromě toho jsou bezlepkové potraviny mnohem dražší než běžné. Pro představu srovnáme-li například běžné suroviny a potraviny, tak například bezlepková mouka ve srovnání s pšeničnou, či bezlepkový chleba ve srovnání s chlebem konzumním vyjde přibližně 4 – 5x dráž.

Vedle nutričního a ekonomického pohledu je také neopomenutelný pohled praktický a společenský. Pokud se chcete stravovat v závodních jídelnách, v restauracích a zkrátka kdekoliv mimo domov, s výběrem i dostupností bývá často problém. Napětí a lpění, které téměř nevyhnutelně vznikne při hledání vhodné restaurace, na náš mikrobiom a celkově i zdraví nemá dobrý vliv a může se také stát, že takové stravovací zařízení nenajdete vůbec. Musíte být tak často připraveni a nosit s sebou bezlepkovou svačinu, což pokud vaši přátelé míří do místní vyhlášené restaurace, nemusí vést k vaší spokojenosti.

Co se týká střevního mikrobiomu, u zdravých lidí dodržujících bezlepkovou dietu byla zjištěna snížené množství prospěšných druhů bakterií (např. bifidobakterií) a zároveň zvýšená přítomnost oportunních patogenů, jejichž zástupcem je např. Escherichia coli.

Suma sumárum pokud nemusíte, bezlepkovou dietu spíše nedržte ze všech výše zmíněných důvodů. Pokud trpíte celiakií nebo nesnášenlivostí lepku, dbejte na zvýšený příjem vlákniny z necereálních zdrojů a upřednostňujte přirozeně bezlepkové potraviny před průmyslově zpracovanými. V případě nesnášenlivosti lepku se sem tam odvažte a vyzkoušejte, zda-li je pro vás lepek stále dráždivou potravinou.

Chcete-li se dozvědět více o tom, jak pečovat o svůj střevní mikrobiom, neváhejte si přečíst e-book Respektuj svůj mikrobiom. A pokud Vás zajímá, jak vzniklo Zažívej Chytře!, přečtěte si článek zde.

Publikace výzkumů, které byly zdrojem pro tento článek najdete v odkazech níže:

Caio G, Lungaro L, Segata N, Guarino M, Zoli G, Volta U, De Giorgio R. Effect of Gluten-Free Diet on Gut Microbiota Composition in Patients with Celiac Disease and Non-Celiac Gluten/Wheat Sensitivity. Nutrients. 2020 Jun 19;12(6):1832. doi: 10.3390/nu12061832. PMID: 32575561; PMCID: PMC7353361.
Singh RK, Chang HW, Yan D, Lee KM, Ucmak D, Wong K, Abrouk M, Farahnik B, Nakamura M, Zhu TH, Bhutani T, Liao W. Influence of diet on the gut microbiome and implications for human health. J Transl Med. 2017 Apr 8;15(1):73. doi: 10.1186/s12967-017-1175-y. PMID: 28388917; PMCID: PMC5385025.
Nistal E, Caminero A, Herrán AR, Arias L, Vivas S, de Morales JM, Calleja S, de Miera LE, Arroyo P, Casqueiro J. Differences of small intestinal bacteria populations in adults and children with/without celiac disease: effect of age, gluten diet, and disease. Inflamm Bowel Dis. 2012 Apr;18(4):649-56. doi: 10.1002/ibd.21830. Epub 2011 Aug 8. PMID: 21826768