Jak souvisí střevní mikrobiota s rozvojem deprese

Anna Zavaďáková24.2. 20230

Deprese patří mezi nejrozšířenější duševní poruchy. V České republice trpí depresivními stavy přes půl milionu obyvatel, tedy kolem 5 % české populace. Chronický stres je jeden z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj deprese. Ukázalo se, že pacienti s depresí trpí mimo jiné narušenou rovnováhou střevní mikrobioty, tzv. dysbiózou.

Možná si myslíte, že je deprese jen stav mysli a s pomocí vůle a vytrvalosti je možné se z deprese dostat. Co ale mnozí z Vás neví je, že deprese způsobuje patologické změny ve struktuře a funkci mozku. Mezi klíčové klinické ukazatele rozvoje deprese patří mimo jiné změny v oblasti mozku zvané hipokampus. Dochází k jeho zmenšení nebo úbytku neuronů v této oblasti.

Jak tedy souvisí změny na mozku s tím, co se odehrává v našich střevech?

Mechanismus, kterými dysbióza střevní mikrobioty přispívá k abnormálnímu chování spojeným s depresivními stavy, je snížení hladiny krátkých mastných kyselin v séru a v oblasti hipokampu. Z těchto mastných kyselin tělo tvoří tzv. endokanabioidy.

Endokanabioidy jsou kanabioidy, které si tělo vytváří. Koordinují řadu procesů v těle. Váží se na receptory pro THC, jeden z nejznámějších rostlinných kanabioidů z konopí s psychoaktivními účinky.

Endokanabioidní systém ovlivňuje paměť, učení, naši náladu, emoce, reakce na stres, spánek, regulaci teploty a bolesti, imunitní funkce a zánětlivé reakce. Právě chronický stres je schopen tento systém tlumit.

V důsledku dlouhodobého stresu tak nevznikají látky důležité pro všechny tyto procesy.

Pokud tedy trpíme střevní dysbiózou, která může být způsobena dlouhodobým stresem, máme pravděpodobně narušený metabolismus látek, které řídí nespočet fyziologických procesů v těle. V důsledku toho můžeme mít nejen trávicí problémy, ale i špatnou náladu a depresi.

Zajímavé je, že dysbióza navozená chronickým stresem je přenositelná fekální transplantací. Přenesení mikrobioty z jedince s poruchami nálady do zdravého jedince způsobuje biochemické změny, rozvinutí depresivního chování a snížení neurogeneze (vzniku nových neuronů) jako u původního jedince. Tyto efekty jsou vratné v případě užívání probiotik.

Respektujme náš mikrobiom. Zdravý střevní mikrobiom totiž mimo jiné přispívá k normální mozkové aktivitě a udržení psychické pohody.

Publikace výzkumů, které byly inspirací pro tento článek, najdete zde.

Anna Zavaďáková

Rozhodla se vzít život do vlastních rukou a stavět na vědecky podložených faktech. Je máma, vědkyně a aktivní žena. Je expertka na problematiku střevního mikrobiomu. Díky svým zkušenostem ve výzkumu umí čerpat z vědeckých článků, které předává lidem srozumitelně. Učí vnímat a respektovat své potřeby komplexně. Pomáhá upravit denní režim z pohledu stravování, pohybu, odpočinku a spánku. Provází na cestě k duševní pohodě a radosti ze života. Více se dočtete zde.<

Podobné články