Jaké stravování je pro nás optimální?

Hledáme způsob, jak se zbavit zažívacích problémů, chronické únavy a získat zpět radost do života. Jaká pravidla tedy následovat, jaké stravování je pro člověka to nejlepší?

Dobře vím, jaké to je. Necítíte se ve svém těle dobře. Máte stále nafouklé břicho, jste unavení. Už jste zkusili leccos, ale výsledek je téměř mizivý. Na internetu už jste našli spoustu tipů na to, co jíst a čemu se naopak vyhnout. Snažíte se jíst víc ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, omezit sladkosti, nezapomínat pít a nejíst na noc. Žádnou velkou změnu ale nepociťujete.

Když jsem tohle řešila já. Našla jsem spoustu rozporuplných informací. To, co jeden vychvaloval, druhý kritizoval a naopak.

Byla jsem zmatená. Dočetla jsem se spoustu informací, zkušenosti jiných lidí, ale moje

problémy stále přetrvávaly. Proč?

Existují typy stravování, které se dají považovat za zdravé. Jsou známé potraviny, které bychom spíš měli jíst a potraviny, které bychom si měli raději odepřít. Díky sledování výskytu nemocí lidí, kteří žijí v určité oblasti a živí se tamní stravou, byly některé světové kuchyně označeny za zdravé, jako například kuchyně středomořská. O tom, proč je středomořská kuchyně zdravá, se můžete více dočíst zde.

Optimální stravování totiž neexistuje!

Kdyby totiž existovalo, nebyl by v populaci tak vysoký výskyt obezity, syndromu dráždivého tračníku, kardiovaskulárních onemocnění a dalších civilizačních chorob, které se stravováním úzce souvisí. Existuje totiž mnoho důkazů, že těmi hlavními faktory, které hrají roli při vzniku těchto onemocnění, jsou naše stravovací návyky a životní styl.

Možná byste namítli, že lidé často nedodržují doporučení expertů. Nedodržují zdravou životosprávu. To ale není pravda. A sami jste toho důkazem, že jste tady. Lidé se zajímají. Vy se zajímáte. Chceme se cítit lépe, být zdravější. Chceme se vyvarovat nemocem, které mají naši rodiče, prarodiče a přátelé.

Jak je tedy možné, že přestože tolik vědců hledá obecně platná pravidla, jak upravit jídelníček, abychom předešli vzniku civilizačních chorob, stále neznáme odpověď na zdánlivě tak jednoduchou otázku „Jaké stravování je pro nás optimální?“

Je to proto, že si klademe špatnou otázku.

Neptejme se na to, co je optimální pro nás, ale co je optimální pro Vás osobně!

Předpokládáme totiž, že optimální dieta záleží pouze na jídle a nepředpokládáme, že záleží i na člověku, který jídlo konzumuje.

Jako lidé jsme každý jiný. Lišíme se geneticky, životním stylem a složením střevního

mikrobiomu. Představte si, že tahle naše jinakost je odpovědná za to, že mně prospívá něco jiného než Vám.

Co když optimální dieta pro Vás závisí právě na Vás? Co když optimální dieta závisí na tom, jaké máte genetické predispozice, co jíte, jestli a jak sportujete, jak spíte, kde žijete, jestli máte psa a jednoduše se nedá generalizovat na nás lidi jako celek?

Parametr, podle kterého se dá hodnotit vhodnost stravování, ale obecně i zdraví, je hladina cukru (glukózy) v krvi, respektive změna její hladiny před a po jídle. Tento parametr je důležitý proto, že vysoká hladina glukózy po jídle způsobuje pocit hladu, a tedy potřebu jíst víc, a také přibývání na váze. Je také rizikovým faktorem vzniku obezity, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění a dalších metabolických poruch.

Poté, co sníme jídlo, jsou sacharidy rozloženy na jednoduché cukry. Glukóza nám koluje v krvi, odkud se dostává díky inzulinu do buněk, které glukózu využijí jako zdroj energie. Dnes už je možné měřit hladinu glukózy kontinuálně.

Pokud bychom její hladinu monitorovali po každém jídle a zároveň bychom sledovali, co jíme, zjistili bychom, po kterém jídle nám hladina glukózy prudce stoupá a po kterém ne.

Díky takovému měření víme, že čím více sacharidů jíme, tím prudší pozorujeme nárůst glukózy. To není tak překvapivé jako to, že čím více jíme tuku, tím pozorujeme menší vliv na hladinu glukózy. To nejzajímavější je ale fakt, že v případě, že stejný člověk jí stejné jídlo, třeba že i v jiný den, vliv na změnu hladiny glukózy je stejný. Pokud ale stejné jídlo konzumují různí lidé, vliv na hladinu glukózy se liší.

To znamená, že pokud se glukóza významně zvýší například po konzumaci chleba u jednoho člověka, u druhého člověka k významnému zvýšení nedochází. Toto platí i pro další potraviny jako je rýže, pizza, sushi a dokonce i čokoláda.

Hladina glukózy narůstá po různých jídlech u každého člověka jinak.

Některým lidem se prudce zvyšuje hladina glukózy po zmrzlině, ale po rýži ne. Někteří lidé to mají úplně naopak. Glukóza u nich prudce narůstá poté, co sní rýži, ale po zmrzlině ne. Pro někoho může totiž být zmrzlina ze zdravotního hlediska vhodnější potravinou než rýže.

Je mně jasné, že většina z nás nemá ponětí o své hladině cukru v krvi. A už vůbec nemá přehled o jejích výkyvech v průběhu dne.

Nevadí. Přesto možná začneme přemýšlet o jídle trochu jinak!

• Nevyčítejme si, když sníme něco obecně považováno za nezdravé.
• Všímejme si, jak nám po jídle je.
• Vyvarujme se jídlům, po kterých se necítíme dobře, ať jsou sebevíc považovaná za běžnou stravu.
• Jezme to, co nám dělá dobře
• Neřiďme se doporučení konkrétních diet

Na Vás záleží. Nikdo Vás nezná líp než Vy sami. Vy víte nejlíp, po jakém jídle se cítíte dobře a po jakém ne.

Buďme vnímaví k sobě samým.

A pokud Vám i tak nedá spát, jaké hodnoty cukru po každém určitém jídle máte, kupte si glukometr dostupný v každé lékárně a zjistěte, jak jste na tom právě Vy!

Tento článek byl inspirován výzkumem Erana Segala a Erana Elinava z Weizman Institute of Science, Izrael. Více o jejich výzkumu se můžete dozvědět zde.