Možná tohle je ta otázka, která Vás na mikrobiomu zajímá nejvíce. Sebe potkáváme v zrcadle nejčastěji. My sami si brnkáme na strunu nejvíce. Často jsme k sobě také nejkritičtější, co se týká vzhledu.
Studie, která dala do souvislosti přibývání na váze se složením střevní mikroflóry, je z roku 2006. Zabývala se otázkou, jestli se
Bylo tedy nejprve vejce nebo slepice?
Díky myším, které od narození nemají žádný mikrobiom dnes známe na tuto otázku odpověď.
Vědci transplantovali střevní mikroflóru obézních myší štíhlým myším, které díky speciálním chovným podmínkám postrádaly mikrobiom. Byly tzv. bezmikrobní. Přestože měly myši stejnou stravu a žily ve stejných podmínkách, štíhlé myši po transplantaci obézního mikrobiomu začaly tloustnout.
Tito vědci tak prokázali, že bez ohledu na vnější podmínky může složení střevní mikrobioty zapříčinit přibývání na váze a obezitu myší.
Ukázalo se tak, že obyvatelé našich střev mohou zásadně zasahovat do jednoho z největších civilizačních problémů vůbec.
Dnes už je nerovnováha ve složení mikrobioty, tzv. dysbióza, dávána do souvislosti s onemocněními, jejichž výskyt v posledních letech zásadně narůstá, např. s Crohnovou chorobou, cukrovkou, rakovinou tlustého střeva, nealkoholovým poškozením jater a dalšími onemocněními.
Postupem let se ukazuje, že mikroflóra hraje významnou roli i v řadě dalších onemocnění. Proto je namístě zvažovat roli mikrobioty i u dalších onemocnění, u kterých by nás tato souvislost vůbec nenapadla.
Nejásejte předčasně. V případě, že byste překonali své morální bariéry a požádali svého hubeného souseda o stolici, nezapomeňte na to, že s jeho hubeným mikrobiomem si domů nesete i další dárečky. Možná je sousedům mikrobiom náchylnější na výkyvy nálad, má vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny střeva, nebo má jen větší „chuť na jiné jídlo, než Váš mikrobiom.
Publikace výzkumů, které byly inspirací pro tento článek, najdete zde a zde.