Reklama na jógu

Jen co poslední srpnové dny pominou, začíná koloběh zařizování, návrat do školy a běžného režimu v práci. Úkoly se začínají kupit a v důsledku toho všeho jsme ve stresu. Spíše rychle, než pomalu, se navracíme do zajetých kolejí a nastavujeme pravidelný režim, organizujeme si práci, čas na rodinu a koníčky. S tím souvisí zápisy na kroužky jak dětí, tak i plánování našich pravidelných aktivit.

Vybalování tašek, praní, nákupy nových školních potřeb a bačkůrek, zápisy dětí na kroužky… Na začátku školního roku se jen málokdo nevypořádává se stresem a pocity nejistoty, jak vše bude.

Při stresu dochází k uvolňování hormonů, jako jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Díky nim se přehnaně potíme, zrychluje se nám tep a zvyšuje krevní tlak. Tyto fyzické projevy jsou žádoucí v případě, že před námi stojí medvěd a potřebujeme rychle (hodně rychle) utéct. Je aktivován tzv. sympatikus, skupina vegetativního nervstva, která nepodléhá naší vůli a má za funkci aktivovat organismus. Pokud tyto fyzické projevy prožíváme, když sedíme v kanceláři, je to problém. Obzvláště tehdy, děje-li se to často.

Chronický stres a tedy neustále zvýšené hladiny stresových hormonů vedou k rozvoji tzv. nepřenosných nemocí (obezita, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění atd.) jež jsou v dnešní době nejčastější příčinou, proč jednak vyhledáváme lékařskou pomoc a jednak proč jsme závislí na užívání celé škály léků. Tento typ onemocnění úzce souvisí se střevní dysbiózou, o které už bylo psáno dříve (např. zde).

Dlouhodobý stres mimo jiné snižuje naši obranyschopnost. To často pozorujeme, jsme-li ve stresu a ochladí se. Onemocníme virózou nebo obyčejnou infekcí dýchacích cest raz dva.

Je známo, že chronický stres souvisí i s tzv. propustností střeva. Integrita střeva znamená to, jak velké rozhraní je mezi obsahem střev a naším tělem. V případě, že je střevní bariéra v dobrém stavu, je na povrchu střeva hlenová výstelka, která udržuje střevní obsah včetně mikrobů v bezpečné vzdálenosti od našeho krevního řečiště a od dalších vnitřních částí našeho těla.

V případě, že je hlenová vrstva tenká nebo jsou narušeny spoje mezi buňkami střevního epitelu (což stresové hormony způsobují), pronikají skrze střevní stěnu mikrobi samotné, jejich části, případně molekuly, které mikrobi produkují. V takovém případě dochází k aktivaci našeho imunitního systému a zánětlivé reakci organismu, která rovněž vede k nepřenosným onemocněním zmíněným výše.

Stresové hormony působí na střevo ještě dalším mechanismem. V případě zvýšené hladiny kortizolu dochází k vyšší adhezi mikrobů ke střevní stěně. To znamená, že jsou střeva s mikrobi v užším kontaktu, než by bylo zdrávo. Tímto způsobem stres opět aktivuje imunitní systém a rozvíjí v těle zánět.

A jak s tím souvisí jóga?

Bylo prokázáno, že jóga a jí podobná cvičení snižují hladinu stresových hormonů. Je to logické, během cvičení se navracíme sami k sobě, vnímáme své tělo, svůj dech. Naše tempo se zpomaluje, zklidňuje se naše mysl. Tento druh cvičení aktivuje parasympatikus, tedy tu část vegetativního nervstva, která uvolňuje, regeneruje tělo a podporuje trávení.

Kromě harmonizace hormonální činnosti jóga zvyšuje diverzitu střevního mikrobiomu a upravuje střevní peristaltiku. Masáž v podobě rotací a ohýbání v různých ásanách způsobuje navíc mechanickou podporu trávení. Navíc, bylo prokázáno, že cvičení jógy může zlepšit příznaky deprese a syndromu dráždivého tračníku.

Jóga a další cvičení typu „body and mind“ mohou být způsobem, jak si vytvořit dobrý návyk. Díky józe se tedy nejen protáhne a posilní naše tělo, ale můžeme se také naučit vnímat svůj dech, uvědomit si sebe sama, vnímat přítomný okamžik, kontrolovat svou pozornost a v neposlední řadě optimalizovat naše trávení.

Publikace výzkumů, které byly zdrojem pro tento článek najdete v odkazech níže:

Han, Y.M.Y., Chan, M.M.Y., Choi, C.X.T. et al. The neurobiological effects of mind–body exercise: a systematic review and meta-analysis of neuroimaging studies. Sci Rep 13, 10948 (2023). https://doi.org/10.1038/s41598-023-37309-4

Dalton, A., Mermier, C., & Zuhl, M. (2019). Exercise influence on the microbiome–gut–brain axis. Gut Microbes, 10(5), 555–568. https://doi.org/10.1080/19490976.2018.1562268

Zheng, G., Victor Fon, G., Meixner, W. et al. Chronic stress and intestinal barrier dysfunction: Glucocorticoid receptor and transcription repressor HES1 regulate tight junction protein Claudin-1 promoter. Sci Rep 7, 4502 (2017). https://doi.org/10.1038/s41598-017-04755-w