Tichá pošta mezi střevem a tukem

Tuková tkáň není jenom „masa“. Je to aktivní orgán, který se podílí na homeostáze, především ukládání tuků, termoregulaci a uvolňování řady signalizačních látek do okolí podílejících se na regulaci imunitní odpovědi, krevní srážlivosti, zánětu a metabolismu glukózy.

Většinu tukové tkáně tvoří tzv. bílá tuková tkáň. Ta je zodpovědná převážně za ukládání energie. Dalším typem, které je na těle ale poměrně málo, je hnědá tuková tkáň a účastní se především termoregulace.

V poslední době se do hledáčku dostává komunikace střeva s tukovou tkání.

Střevo je největší bariéra a zároveň styčná plocha s vnějším prostředím uvnitř nás samotných.

Střevní bakterie se podílí nejen na trávení živin, ale také na dalších pochodech v těle.

Produkují nespočet látek, kterými komunikují s okolím, a stejně tak na obrovské množství signálů reagují. Podílí se na naší obranyschopnosti a pomocí hormonů, prospěšných mastných kyselin s krátkým řetězcem a dalších mediátorů komunikuje s mozkem, plícemi, játry a právě i tukem.

Tuková tkáň je producentem pro-zánětlivých molekul

které způsobí infiltraci imunitních buněk. Neustálá přítomnost zánětu je typická pro civilizační onemocnění, jako jsou obezita nebo cukrovka.

Diverzita střevního mikrobiomu souvisí s přítomností zánětu. Čím menší je diverzita, tím větší je zánět, nárůst tukové tkáně a cholesterolu.

Takzvaná béžová tuková tkáň může vznikat z bílé procesem zvaným „hnědnutí“ (z angl. browning) a právě v tomto procesu hraje roli i střevní mikrobiom.

Změny v mikrobiomu indukované chladem, přerušovaným půstem, dietou každý druhý den (every-other-day fasting, EODF)

nebo kalorickou restrikcí navozují proces hnědnutí. V důsledku toho se snižuje riziko vzniku obezity a inzulinové rezistence.

Snížení teploty prostředí mění nejen složení střevního mikrobiomu ve prospěch „štíhlého“ mikobiomu, ale i sekreci žlučových kyselin, které ovlivňují střevní mikrobiom a podporují tvorbu tepla.

Transplantace „studeného mikrobiomu“ zvýšila u myší citlivost na inzulin (což je

v dnešní době inzulinové rezistence žádoucí), odolnost vůči chladu a úbytek hmotnosti.

Ze změn v mikrobiomu kromě zvýšení diverzity a složení stojí za zmínku zvýšená četnost Akkremansia muciniphila, bakterie považované za prospěšnou díky produkci ochranné hlenové vrstvy střevního epitelu.

Naopak dieta bohatá na tuky způsobuje ztenčování této ochranné bariéry, umožňuje prostup látek a samotných mikroorganismů, které projít skrz epitel nemají, a podporují tak zánět.

Probiotické kmeny a obecně bakterie produkující kyselinu mléčnou jsou schopné potlačovat zánět v tukové tkáni prostřednictvím tzv. adipokinů, metabolicky aktivních látek produkovaných tukovou tkání regulujících homeostázu.

Další komunikace mezi střevem a tukovou tkání je zprostředkována tzv. endokanabioidním systémem (eCB), o kterém už byla řeč v článku

Jak souvisí střevní mikrobiota s rozvojem deprese. eCB ovlivňuje propustnost střeva a má vliv na energetický metabolismus, jehož součástí je i akumulace tuku v tukových buňkách.

A co z toho tedy vyplývá?

• trocha zimy neuškodí aneb chlad může působit příznivě na náš mikrobiom (v případě, že nejsme náchylní k nemoci)
• jezme s mírou a nebojme se sem tam půstu (ať už přerušovaného nebo sníženému kalorickému příjmu)
• jezme pestře a pěstujme tak pestrý mikrobiom (více o tom, jak na to, se dočtete v e-booku, který bude na stránkách www.annazavadakova.cz v prodeji již v červenci 2023!)

Publikaci výzkumů, které byly inspirací pro tento článek, najdete zde.

Wu D, Wang H, Xie L, Hu F. Cross-Talk Between Gut Microbiota and Adipose Tissues in Obesity and Related Metabolic Diseases. Front Endocrinol (Lausanne). 2022 Jul 5;13:908868. doi: 10.3389/fendo.2022.908868. PMID: 35865314; PMCID: PMC9294175.