Proč někdo hubne snadněji než někdo jiný?

Střeva každého z nás obsahují různé druhy mikroorganismů, přesto každý z nás spadá do jedné z dvou skupin podle tzv. enterotypů – na lidi, v jejichž střevech rostou převážně bakterie rodu Bacteroides, nebo lidi, u nichž převažuje rod Prevotella.

           Je to neuvěřitelné, že? Opravdu se to dá takhle zjednodušit?

Přestože součástí každého z nás je jedinečné spektrum mikroorganismů, je možné každého z nás kategorizovat do jednoho z těchto enterotypů, které jsou definovány na základně střevní mikroflóry.

Na čem vlastně záleží, který enterotyp máme a co to vlastně znamená? Plynou z toho pro nás nějaké výhody nebo naopak nevýhody?

Ukázalo se, že enterotyp nezávisí na národnosti, pohlaví, věku, body mass indexu (BMI), ani na míře konzumace alkoholu nebo umělých sladidel, ale záleží na tom, jak se dlouhodobě stravujeme.

Bílkoviny, tuky a další látky živočišného původu převládající v západní dietě jsou spojovány s výskytem bakterií rodu Bacteroides. Naopak sacharidy a jednoduché cukry, které jsou součástí převážně rostlinné stravy, jsou spojovány s výskytem bakterií rodu Prevotella.

V naší euroamerické populaci se vyskytuje většinou enterotyp Bacteroides. Tento enterotyp je bohužel spojován s vyšším rizikem vzniku řady civilizačních onemocnění, jako jsou cukrovka, rakovina tlustého střeva a kardiovaskulární onemocnění.

Naopak u Afričanů živících se převážně rostlinnou stravou bohatou na vlákninu převládá bakteriální rod Prevotella, u kterého je riziko civilizačních onemocnění nižší. V případě rakoviny tlustého střeva dokonce až padesátkrát!

Další výhodou pro nosiče s enterotypem Prevotella je ten, že obézní lidé s tímto enterotypem mnohem snáz zhubnou ve srovnání s lidmi s enterotypem Bacteroides při stejné dietě.

To je zásadní zjištění!

Mění to pohled na obezitu jako takovou. Není to tak jednoduché. Tím, že upravíme stravovací návyky a přidáme fyzickou aktivitu děláme to nejlepší pro to, abychom zhubli, ale u někoho to jde snáz a u někoho hůř právě díky mikrobiomu. Mikrobiom, resp. enterotyp, je v tomto ohledu další klíčovou složkou.

Teď určitě doufáte, že máte tento „zdravý“ enterotyp Prevotella. Co ale s tím, pokud ne?

Je možné změnit svůj „rizikový“ enterotyp za enterotyp afrických domorodců?

Pokud ze dne na den změníte způsob stravování, nejspíš dojde velice brzy (v horizontu hodin až dní) ke změnám ve složení mikrobity a především látek, které mikroorganismy ve vašem střevě produkují. Mikrobiota tímto způsobem reaguje prakticky na vše, co sníte.

Tyto změny ale nejsou trvalé a nezpůsobí stabilní změnu enterotypu, protože přestože je střevní populace dynamické prostředí, náš enterotyp je poměrně stabilní.

Změna enterotypu vyžaduje dlouhodobé změny ve stravování.

Pokud je totiž naše střevo zdravé, je přirozeně schopné pružně a vratně reagovat na změnu stravy a zachovávat si tedy svůj enterotyp.

Navzdory tomu ale existuje studie, kde sledovali zařazení živočišných produktů do jídelníčku vegetariána. Po pouze čtyřech dnech se v jeho střevech zásadně snížil výskyt bakterií rodu Prevotella ve prospěch Bacteroides. Do jaké míry byly tyto změny trvalé sice není známo, ale přesto na tomto příkladu vidíme, jak je mikrobiota dynamická a jaký vliv na ní svým chováním, resp. stravováním můžeme mít.

Možná by se mohlo zdát, že to, jaký enterotyp máme, souvisí s tím, kde žijeme. Nedá se ale říci, že za enterotyp je zodpovědná oblast, ale spíš to, jaké máme dlouhodobé stravovací návyky, s čímž samozřejmě kultura stravování v dané oblasti může souviset.

Alfou a omegou je tedy zase strava. Ať máme ten „horší“ enterotyp nebo ne, rozhodně ho máme ve svých rukách. Pokud nám bude záležet na tom, co jíme, můžeme si doslova vypěstovat prospěšné střevní bakterie a v dlouhodobém horizontu i enterotyp.

Pokud Vás téma střevního mikrobiomu zajímá, chcete se dozvědět na jaké další oblasti má vliv a jaký máme vliv my na něj, stáhněte si zdarma e-book Poznej svůj mikrobiom.

O tom, jaké konkrétní kroky udělat pro to, abychom s respektem přistupovali nejen k sobě, ale i naší mikrobiotě, se dočtete v e-booku Respektuj svůj mikrobiom, který bude ke stažení již v květnu 2023 na webu www.annazavadakova.cz.

Publikace výzkumů, které byly inspirací pro tento článek, najdete zde, zde, zde a zde.

Wu GD, Chen J, Hoffmann C, Bittinger K, Chen YY, Keilbaugh SA, Bewtra M, Knights D, Walters WA, Knight R, Sinha R, Gilroy E, Gupta K, Baldassano R, Nessel L, Li H, Bushman FD, Lewis JD. Linking long-term dietary patterns with gut microbial enterotypes. Science. 2011 Oct 7;334(6052):105-8. doi: 10.1126/science.1208344. Epub 2011 Sep 1. PMID: 21885731; PMCID: PMC3368382.

Hjorth MF, Blædel T, Bendtsen LQ, Lorenzen JK, Holm JB, Kiilerich P, Roager HM, Kristiansen K, Larsen LH, Astrup A. Prevotella-to-Bacteroides ratio predicts body weight and fat loss success on 24-week diets varying in macronutrient composition and dietary fiber: results from a post-hoc analysis. Int J Obes (Lond). 2019 Jan;43(1):149-157. doi: 10.1038/s41366-018-0093-2. Epub 2018 May 17. PMID: 29777234; PMCID: PMC6331389.

Fontana A, Panebianco C, Picchianti-Diamanti A, Laganà B, Cavalieri D, Potenza A, Pracella R, Binda E, Copetti M, Pazienza V. Gut Microbiota Profiles Differ among Individuals Depending on Their Region of Origin: An Italian Pilot Study. Int J Environ Res Public Health. 2019 Oct 23;16(21):4065. doi: 10.3390/ijerph16214065. PMID: 31652705; PMCID: PMC6862301.

David LA, Maurice CF, Carmody RN, Gootenberg DB, Button JE, Wolfe BE, Ling AV, Devlin AS, Varma Y, Fischbach MA, Biddinger SB, Dutton RJ, Turnbaugh PJ. Diet rapidly and reproducibly alters the human gut microbiome. Nature. 2014 Jan 23;505(7484):559-63. doi: 10.1038/nature12820. Epub 2013 Dec 11. PMID: 24336217; PMCID: PMC3957428.